Naše chovatelská stanice Frostbolt byla založena roku 2017.

Ale vše začalo již na konci roku 2013. Tehdy jsme se rozhodli, že si k našemu kavalírkovi Vojtovi pořídíme pořádného nového psího parťáka, respektive parťačku. Po nějaké době přemýšlení, zvažování a živých diskuzích, jakého vlastně že to psa chceme, jsme dospěli k závěru (Ondra), že se bude jednat o malamuta. A to hlavně proto, že jsme chtěli psa přátelského a aktivního, který by nás vytáhl na procházku či jinou aktivitu i kdyby se nám nechtělo sebevíc. Psa, pro kterého nebude problém být celoročně venku  (i když nakonec jsou naši psi stejně gaučáci).

A tak započalo hledání našeho prvního štěňátka – malamutíka. Na internetu jsme našli informace o tom, že chovatelská stanice Z Kováňské tvrze paní Hencové má zrovna narozená a volná štěňata.

Z chovatelské stanice jsme si odvezli tu nejbuclatější a nejroztomilejší fenečku Engie, kterou jsme si okamžitě zamilovali.

Po prvotním zvykání na nové prostředí Enginka, kromě jiného, projevila velký zájem o zahradnictví. Kdykoli jsme na zahradě cokoli zasadili, či upravili, druhý den, když jsme přišli z práce, bylo vše upraveno či přesazeno.

S malou Engie jsme chodili na procházky a výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí, přidali jsme cvičáky a časem jsme absolvovali i první nesmělé pokusy na výstavách. Okolo jednoho roku začala Engie běhat u kola. Což bylo naprosto famózní (a občas i velmi krkolomné), protože nás to moc bavilo a taky to mladou malamutku krásně unavilo. Poté jsme koupili koloběžky a výletili převážně na koloběžkách.

Později jsme se s Engie začali jezdit i na dogtrekkingové akce, což je pro nás vždycky výzva 😊.

Protože kavalírek Vojta už měl svůj věk a přeci jen byl z Engie trošku unavený, tak jsme se rozhodli pořídit Engie dalšího parťáka (a taky protože Monča chtěla mít svoje tahadlo ke koloběžce).  A jak se dalo očekávat, pořídili jsme druhého malamuta - tentokrát psa. Byl do Kodiak od Mamutí skály paní Kynclové a psal se rok 2016. Chtěli jsme do páru někoho sportovnějšího, který by krásně doplňoval naši Enginku a myslím, že volba vzít si Kodýnka od Zuzky byla výtečná.

S příchodem Kodýnka nám začala nová úprava zahrady. Kodýnek nám obohatil život i dalšími malamutími žertíky. Mezi nejvydařenější  kousky určitě patří, kdy se mu povedlo vypustit nám v létě celou studnu. Zatímco, jsme byli v práci, zadařilo se mu otevřít na zahradě kohoutek od zahradní hadice a zařídil nám tak krásné dočasné jezírko na zahradě. Ale vážně, Kodýnek je opravdu veliký mazel a vyrostl z něj skvělý srdcař pracant na tahání a běhání.

Takže teď všichni dohromady společně jezdíme na výlety, občas nějaký ten Dogtrekking, snažíme se dělat hafanům život veselý a zajímavý.

A očekáváme náš první vrh štěňátek ze spojení Engienky a Kodýnka… Ale především jsme rodina - a doufám, že my lidi, děláme naše psy minimálně tak šťastné, jako oni dělají šťastnými nás. Co myslíte? Vypadají naši psi šťastně?